Zaměstnanec: Konto pracovní doby

Konto pracovní doby je samostatný režim rozvržení pracovní doby, který nespadá do režimu rovnoměrného či nerovnoměrného rozvržení pracovní doby.

Konto pracovní doby upravuje §86 a §87 zákoníku práce. Jedná se o nejflexibilnější formu rozvržení pracovní doby. 

Pro zavedení konta pracovní doby nepotřebuje zaměstnavatel souhlas individuálních zaměstnanců. 

Základní princip konta pracovní doba:

• v průběhu vyrovnávacího období v délce až 26 týdnů (při existenci kolektivní smlouvy až 52 týdnů) neexistuje vztah mezi množstvím práce a měsíční mzdou
• zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci tzv. stálou mzdu, která je garantována minimálně na 80% průměrného výdělku a krátí se pouze v případě, kdy došlo k nepřítomnosti na straně zaměstnance (např. dovolená, překážky v práci na straně zaměstnance, neomluvená absence)
• zaměstnavatel může ve vyrovnávacím období přidělovat méně či více práce, než která odpovídá stanové týdenní pracovní době, a to i bez souhlasu zaměstnance (musí však zachovat přestávky stanovené zákonem, doby odpočinku apod.)
• zaměstnavatel vede u každého zaměstnance dvě věci, a to:
  1. účet mzdy
     • evidence stálé mzdy a skutečně dosažené mzdy zaměstnance, na kterou má zaměstnanec nárok s jeho skutečně odpracovanou pracovní dobou
  2. účet pracovní doby
     • stanovená týdenní pracovní doba a skutečně odpracovaná pracovní doba zaměstnance
• po skončení vyrovnávacího období dojde k vyrovnání obou účtů:
  • na účtu pracovní doby je zjištěno, zdali byla splněna stanovená pracovní doba na celé vyrovnávací období
    • v případě, že dojde k překročení stanovené doby za vyrovnávací období, jde o práci přesčas a pokud dojde v souhrnu vyplacených stálých mezd k vyššímu nároku na mzdu, mzda je vyrovnána
    • naopak, pokud zaměstnanec odpracoval stejně nebo méně hodin než odpovídá stanovené týdenní době, mzda se nedoplácí a vyplacená stálá mzda se ani nevrací

Důležitost propracovaných vnitřních předpisů je pro konto pracovní doby velmi důležité. Myslete ale také např. na způsob výpočtu průměru, protože při nasazení KPD sice budete náhrady platit průměrným hodinovým výdělkem pro KPD (údaj L4415), ale např. pohotovosti se proplácí průměrem pro dovolenou (údaj L4410) a na mzdovém listu se vám průměr při přechodu na další kvartál může rapidně snížit (zejména pokud máte ve funkci Mzdy 2-7-1 Základní parametrický soubor nastaveno, že chcete průměry vypočítat dle skutečnosti)

Jak konto pracovní doby (KPD) nastavit v programu Nugget

• konto pracovní doby nastavíte v kmenové kartě zaměstnance ve funkci Mzdy 2-1-1 záložka Mzdové údaje – ostatní
• zaměstnancům, pro které bude uplatňováno konto pracovní doby, zadáte období začátku a konce KPD a období bude určeno na celé kalendářní měsíce (proto jsou data ve formátu RRRRMM), vyplníte údaje: L4447 (Začátek KPD) a L4448 (Konec KPD)
• pokud je výchozí období KPD stejné jako aktuální účetní období, zapíše se do údaje L4449 hodnota 1, z uplynulých dvanácti měsíců se spočítá hodinový průměr pro náhrady v kontu L4415 Průměrný hodinový výdělek pro KPD a měsíční limit pro KPD v údaji L4391
  • údaj L4449 = 0 – při uložení základní věty se automaticky při zapsání údajů L4447 začátek KPD a L4448 konec KPD změní tento údaj na L4449 = 1
  • až dojde k přepočtu pomocí funkce Mzdy 6-1 Výpočet všech zaměstnanců, se údaj L4449 = 2
• stálá mzda znamená v KPD hrubou mzdu, do které program při zpracování výplat doplácí – defaultně je v programu nastavena hodnota pro doplácení ve výši 80 %, což se projeví až při výpočtu v časovém fondu – tzn. v údaji L4391 je 100 % průměrného výdělku a v časovém fondu se hrubá mzda dopočítá na 80% (programově by šlo upravit na 100 %)
• v období uplatňování KPD je zaměstnanci evidována docházka stejným způsobem jako zaměstnancům, kteří KPD neuplatňují
• při zpracování výplaty se spočtou hodnoty ze skutečně vykázaných odpracovaných hodin, příplatků (kromě příplatků za přesčas), prémií a odměn a poté se provede dorovnání do stálé mzdy (plus, mínus), vypočtené z plánovaného časového fondu bez nemocí, absencí a náhrad (může se stát, že některé mzdové složky nebudete chtít do konta počítat, např. odměny k životnímu výročí – je to možné nastavit, ale ne uživatelsky, kontaktujte svého konzultanta a ten zařídí úpravu)
• při vykazování odpracovaných hodin se kromě běžných složek jako 112, 131 apod. používá složka 199 Doba započítaná do konta pracovní doby pro zadání rozdílu do celého fondu pracovní doby:
  • fond: 160 hodin, odpracováno: 150, složka 199: +10
  • fond: 160 hodin, odpracováno: 170, složka 199: -10

(přesčasy se během KPD neproplácejí)

• program průběžně generuje mzdovou složku 2954 Dorovnání do konta pracovní doby pro vyrovnání do stálé mzdy ve výši zvoleného procenta z údaje L4391 Měsíční limit pro KPD
• v posledním měsíci vyrovnávacího období se porovnají doplatky vyplacené během KPD mzdovou složku 2954 Dorovnání do konta pracovní doby
  • když jsou záporné, doplatí se rozdíl MS 2955 Vyrovnání konta pracovní doby
  • pokud jsou kladné, zaměstnanec částku vracet nemusí

Příklady

Zaměstnanec má KPD nastaveno na 100 % stálé mzdy (tedy aby dostával 36 000,- Kč) – musí dojít k programové úpravě (jinak se nastaví taková výše, aby výsledek činil skutečnou stálou mzdu), v mém případě k programové úpravě nedošlo, proto jsem do L4391 zadala 45 000,- Kč

První příklad:

Fond pracovní doby činí 178 hodin. Odpracuje 168 hodin 8 hodin do fondu chybí.

Simulace pak vypadá takto:

Druhý příklad:

Fond pracovní doby činí 178 hodin. Odpracuje 184 hodin a 8 hodin je nad fond.

Simulace pak vypadá takto:

Na konci vyrovnávacího období program vyrovná KPD a dorovná MS 2955 Vyrovnání konta pracovní doby:

Pěkný článek, který se věnuje této tématice, vyšel na serveru Práce a mzda a odkaz najdete zde.