Vyslání zaměstnance do zahraničí

Jedná se o situaci, kdy zaměstnanec, který běžně pracuje pro svého zaměstnavatele na území jednoho státu, je dočasně vyslán svým zaměstnavatelem na území jiného státu, aby tam pro něj vykonal zadanou práci.

Vyslaný zaměstnanec podléhá i nadále právním předpisům vysílajícího (svého) členského státu.

Předpisy o vysílání pracovníků se musí řídit v případech, kdy:

a) Podnik se sídlem v jednom státě EU má smlouvu s partnerským podnikem v jiném státě EU a je třeba z důvodu poskytování služeb vyslat svého pracovníka na dobu určitou do tohoto státu. Vysílaná osoba musí být v zaměstnaneckém poměru.

b) Vysílá pracovníka sice do svého podniku, ale tento podnik sídlí v jiném státě EU. Vysílaná osoba musí být v zaměstnaneckém poměru.

c) Předpisy se také vztahují na případy, kdy prostřednictvím agentury, která zprostředkovává dočasnou práci, najme zahraničního pracovního z jiného státu EU, než je podnik registrován či v něm působí. V takovém případě musí být uzavřen mezi pracovníkem a agenturou pracovní poměr.

Před vysláním do hostitelské země se doporučuje zjistit, zdali je výkon práce podmíněn získáním příslušeného pracovního povolení či povolení k pobytu (víza). Je vhodné zjistit, jak dlouho trvá získání dokladů a jaké jsou podmínky pro jejich vydání.

I když Česká republika vstoupila do Evropské unie a je umožněn volný pohyb pracovníků, je v členských zemích potřeba, aby zaměstnavatel provedl registraci jiného občana Evropské unie na příslušném úřadě práce. Často také podléhá občas Evropské unie povinnosti registrace a vyřízení přechodného pobytu na místně příslušných úřadech.

V některých zemí je třeba pro získání povolení k zaměstnání zajistit potvrzení o dobrém zdravotním stavu pracovníka. Jakým způsobem pak zaměstnanec předkládá výsledky svých zdravotních testů je třeba předem zjistit v hostitelské zemi.

Podmínky zaměstnání v hostitelské zemi

Během vyslání musíte svému zaměstnanci zajistit stejné pracovní podmínky, které jsou platné ze zákona či na základě uzavřené kolektivní smlouvy také v hostitelské zemi.

Jedná se o podmínky upravující:

• minimální dobu odpočinku
• maximální délku pracovní doby
• minimální délku placené dovolené za kalendářní rok
• odměnu (včetně všech částí), jak je definována ve vnitrostátních právních předpisech nebo v kolektivní smlouvě
• bezpečnost a ochranu zdraví při práci
• ochranná opatření pro těhotné ženy, čerstvé maminky a lidem mladším 18 let
• rovné zacházení žen a mužů
• pokud zaměstnavatel poskytuje ubytování v hostitelské zemi, tak podmínky ubytování
• příspěvky nebo náhrady na pokrytí cestovných výdajů, nákladů na stravu a ubytování, jsou-li během vyslání vyžadovány

V případě, že jsou pracovní podmínky ve vašem státě výhodnější pro pracovníka než v hostitelské zemi, měli byste tyto výhodnější podmínky zachovat i během vyslání do zahraničí.

V případě, že je doba vyslání delší než 12 měsíců (18 měsíců v případě předložení odůvodnění), musíte svým zaměstnancům zaručit všechny povinné pracovní podmínky v hostitelské zemi. Kromě podmínek týkajících se pracovní smlouvy či doplňkových důchodů.

Další práva při vyslání do jiné země EU:

• nebudete potřebovat pracovní povolení
• nebudete si muset nechávat uznat svou odbornou kvalifikaci (u některých profesí, které spadají do regulovaných povolání, je však nutno předložit písemné prohlášení)
• jeli vyslání delší než 3 měsíců, musí se pobyt ohlásit u příslušných úřadů
  v hostitelské zemi nezíská pracovník právo na trvalý pobyt

Sociální pojištění

Zaměstnanci během své dočasné práce v některé ze zemí EU mohou zůstat pojištění v systému sociálního zabezpečení státu, v němž pracovali před vysláním.
Zaměstnavatel musí předem informovat příslušné orgány hostitelské země a vyžádat si formulář A1 neboli Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení, který vydává správa sociálního zabezpečení země, kde jsou zaměstnanci pojištění. Formulář A1 stvrzuje, že vyslaný zaměstnanec je registrován v systému sociálního zabezpečení domovské země a nemusí proto hradit příspěvky na sociální pojištění ve vyslané zemi.

Při podání žádosti o vydání formuláře A1 musí zaměstnavatel uvézt datum zahájení a ukončení vyslání pracovníka v jiné zemi EU. A maximální doba, kterou může uvést na formuláři, je 24 měsíců. V případě trvání vyslání delší než 24 měsíců či potřeby formulář prodloužit, zaměstnavatel může:

• požádat úřad, který formulář A1 vystavuje o prodloužení (pozor, povolení se neuděluje automaticky a je podmíněno vzájemnou dohodou mezi domovskou a hostitelskou zemí)
• nechat svého zaměstnance přihlásit do systému sociálního zabezpečení hostitelské země

Zdravotní pojištění

Vyslaný zaměstnanec, za kterého je hrazeno zdravotní pojištění v domovském státě, musí mít po celou dobu vyslání u sebe Evropskou kartu zdravotního pojištění. Je to doklad, že jste zdravotně pojištěn v některé ze zemí EU.

V některých zemích je Evropský průkaz zdravotního pojištění stejný s průkazem veřejného zdravotního pojištění daného státu. Ale v některých zemí je nutno o Evropský průkaz zažádat.

Je vhodné si také u své zdravotní pojišťovny zjistit veškeré informace o míře zdravotního pojištění vztahující se na pojistné krytí rodinných příslušníků.

Použití Evropského zdravotního pojištění má omezení:

• nelze ho použít pro účely záchranných akcí či repatriace
• nevztahuje se na léčbu v soukromých zdravotních zařízení
• nevztahuje se na náklady na plánovanou zdravotní péči v zemích EU

V případě, že nepřetržitý pobyt zaměstnance v zahraničí bude delší než 6 měsíců a bude v zahraničí také zdravotně pojištěn, má možnost se odhlásit ze systému zdravotního pojištění před odjezdem své domovské země a pak za tohoto zaměstnance nemusí zaměstnavatel odvádět pojistné na zdravotní pojištění. V České republice však není možné odhlášení zařídit zpětně.

Daň z příjmu

V případě, že zaměstnanec pracuje v hostitelské zemi méně než 6 měsíců, nemusí platit daň z příjmu.

Povinnost zdanit příjmy v hostitelské zemi ovlivňuje:

• daňové rezidenství
• doba strávená zaměstnancem v hostitelské zemi
• skutečnost, kdo v konečném důsledku nese náklady za vyslaného pracovníka (zaměstnavatel z domovské země nebo společnost, do které byl pracovník vyslán v hostitelské zemi)

Je vhodné konzultovat s daňovými odborníky jak v domovské, tak hostitelské země případné dopady na povinnosti vysílaného pracovníka z pohledu daní. Každá země má svá pravila, proto je nutné se předem o všech aspektech informovat. Včasná a odborná pomoc může minimalizovat daň a případné další povinné platby.