Skip to content Skip to main navigation Skip to footer

Legislativní změny od 1. 1. 2024

4 ledna, 2024 od

Category: Články

  1. Minimální mzda od 1. 1. 2024
  2. Maximální vyměřovací základ pro SP pro rok 2024
  3. Změna výše redukčních hranic pro nemocenské dávky a výpočet náhrady při dočasné pracovní neschopnosti
  4. Rozhodný příjem pro vznik účasti na pojištění pro SP
  5. Nové limity mzdových srážek v roce 2024
  6. Výše odvodu do státního rozpočtu za každou osobu se zdravotním postižením za rok 2023
  7. Vyměřovací základ pro zdravotní pojistné hrazené státem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát a zaměstnavatel zaměstnává více než 50 % osob ze ZPS
  8. Minimální vyměřovací základ zaměstnanců pro ZP a započitatelný příjem pro odvod pojistného na ZP
  9. Změny zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. zaměřené na daň z příjmů ze závislé činnosti od ledna 2024
  10. Příspěvek na stravování
  11. Paušální částka náhrady nákladů při práci na dálku
  12. Zaměstnanecké benefity – daňové osvobození nepeněžních plnění v § 6 odst. 9 písmeno d) ZDP
  13. Platové tabulky pro příspěvkové a rozpočtové organizace
  14. Zrušení měsíční slevy na studenta od 1. 1. 2024
  15. Dohody o provedení práce a dovolená

1. Minimální mzda od 1. 1. 2024

Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 18 900,- Kč za měsíc nebo 112,50 Kč za hodinu. Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin, takto:

Nejnižší úroveň zaručené mzdy v Kč:

Skupina pracíHodinová mzda od 1. 1. 2024Měsíční mzda od 1. 1. 2024
1.112,5018 900
2.116,10          19 500
3.126,8021 300
4.129,80          21 800
5.143,30          24 100
6.158,2026 600
7.174,7029 400
8.225,0037 800

2. Maximální vyměřovací základ pro SP pro rok 2024

Maximální roční vyměřovací základ pro odvod sociálního pojistného v roce 2024 činí 2 110 416,- Kč (48 * 43 967).

  • Měsíční limit činí 175 868,- (4 * 43 967)
  • průměrná mzda činí 43 967,-
  • všeobecný vyměřovací základ činí 40 638,-

Průměrná mzda se počítá jako násobek všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje a přepočítávacího koeficientu, tj. VVZ za rok 2022 = 40 638,- x koeficient pro přepočet = 1,0819 = 43 967,-.
Na základně nařízení vlády č.286/2023Sb. ze den 13. 9. 2023.

Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti:
S účinností od 1. 1. 2024 dochází k zavedení povinnosti platit pojistné na nemocenské pojištění pro zaměstnance.
Celková sazba pojistného u zaměstnanců činí 7,1 % (z toho 6,5 % na důchodové pojištění a 0,6 % na nemocenské pojištění).
Zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají tzv. zdravotnické záchranáře a členy jednotek hasičského záchranného sboru podniku, se zvýšila sazba pojistného na 27,8 %.

3. Změna výše redukčních hranic pro nemocenské dávky a výpočet náhrady při dočasné pracovní neschopnosti

MPSV vyhlásilo ve svém sdělení výši redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu při výplatě nemocenského platných pro rok 2024.

Redukční hranice jsou od 1. 1. 2024 nastaveny následovně:

  1. redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu se zvyšuje na 1 466 Kč (doposud 1 345 Kč)
  2. redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu se zvyšuje na 2 199 Kč (doposud 2 017 Kč)
  3. redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu se zvyšuje na 4 397 Kč (doposud 4 033 Kč).

Tím se navýší i redukční hranice pro redukci průměrného hodinového výdělku (údaj L4410 v kmenové větě zaměstnance) při poskytování náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti.

Ty tak budou v roce 2024 činit:

  • První redukční hranice: 256,55 Kč (dosud 235,38 Kč)
  • Druhá redukční hranice: 384,83 Kč (dosud 352,98 Kč)
  • Třetí redukční hranice: 769,48 Kč (dosud 705,78 Kč)

Denní vyměřovací základ se upraví pro výpočet nemocenského (dle § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění) tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

  1. redukční hranice: 256,55 × 0,9 = 230,90 Kč
  2. redukční hranice: 384,83 – 256,55 = 128,28 × 0,6 = 77,00 Kč
  3. redukční hranice: 769,48 – 384,83 = 384,65 × 0,3 = 115,40 Kč
    Maximální upravený redukovaný základ:
    230,9 + 77,00 + 115,4 = 423,30 Kč

4. Rozhodný příjem pro vznik účasti na pojištění pro SP

Rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění pro rok 2024 je 4 000,- Kč měsíčně.

V letech 2012 až 2018 se jednalo o částku 2 500,- Kč.
V letech 2019 až 2020 se jednalo o částku 3 000,- Kč.
V ledech 2021 až 2022se jednalo o částku 3 500,- Kč.
V roce 2023 se jednalo o částku 4 000,-Kč

Jde o hranici rozhodného příjmu pro zaměstnání malého rozsahu. Od ledna 2024 tedy v případě zaměstnání malého rozsahu (tj. zaměstnání, kde sjednaná částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem, anebo příjem není sjednán vůbec) bude zaměstnanec pojištěn jen v těch měsících, v nichž dosáhne započitatelného příjmu alespoň 4 000,- Kč.
Zaměstnanec bude účasten nemocenského pojištění (a tedy i důchodového pojištění) též v případě, kdy bude vykonávat v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhne v kalendářním měsíci alespoň částku rozhodného příjmu tj. 4 000,- Kč (do částky 3 999,- Kč účast na nemocenském pojištění nevzniká).

5. Nové limity mzdových srážek v roce 2024

Přehled částek potřebných pro výpočet srážek v roce 2024:

  • Životní minimum jedince je nadále 4 860,- Kč
  • Změna: Náklady na bydlení 14 197,- Kč
  • Částka pro výpočet nezabavitelné částky 19 057,- Kč (4860 + 14 197)
  • Nezabavitelná částka na povinného je rovna úhrnu dvou třetin součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby:
    2/3 z 19 057 = 12 705,- Kč
  • Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu se vypočítá jako jedna čtvrtina nezabavitelné částky na povinného: ¼ z 12 705 = 3 176,- Kč

Maximální výše jedné třetiny zbytku čisté mzdy činí 9 258,50 Kč.

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, činí 1,5násobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby.
1,5 * 19 057= 28 585,50 Kč

6. Výše odvodu do státního rozpočtu za každou osobu se zdravotním postižením za rok 2023

Výše odvodu do státního rozpočtu podle § 81 odst. 2 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat za rok 2023 106 067,5 Kč, což je 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla (42 427 Kč).

V loňském roce činila výše odvodu za každou osobu se zdravotním pojištěním 98 265 Kč.

7. Vyměřovací základ pro zdravotní pojistné hrazené státem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát a zaměstnavatel zaměstnává více než 50 % osob ze ZPS

S účinností od 1. 1. 2024 se zvyšuje vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za „státní pojištěnce“ z dosavadních 14 074,- Kč na 15 440,-Kč.
Platba pojistného za osobu, za kterou stát pojistné platí, se od 1. 1. 2024 z částky 1 900 Kč zvyšuje na 2 085,- Kč měsíčně.

Od 1. 1. 2022 do 31. 8. 2022 VZ 14 570 pojistné 1 967,– Kč
Od 1. 9. 2022 do 31. 12. 2022 VZ 11 014 pojistné 1 487,– Kč
Od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023 VZ 14 074 pojistné 1 900,– Kč

Jak se výše uvedená změna projeví u zaměstnavatelů (a zaměstnanců) v souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění? Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem je roven výši odpočtu od dosaženého příjmu u těch zaměstnanců a zaměstnavatelů, kteří mají ze zákona na uplatnění odpočtu nárok.

Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, je v souvislosti s uplatňováním odpočtu zapotřebí respektovat následující:

  • nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel, zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců;
  • u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod;
  • odpočet je možné nárokovat i v případě, kdy uvedené skutečnosti netrvají po celý kalendářní měsíc.

8. Minimální vyměřovací základ zaměstnanců pro ZP a započitatelný příjem pro odvod pojistného na ZP

U zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů se minimální vyměřovací základ odvíjí od aktuální minimální mzdy.
Od 1. 1. 2024 činí:
Minimální mzda: 18 900,-Kč
Minimální částka pojistného: 2 552,- Kč

9. Změny zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. zaměřené na daň z příjmů ze závislé činnosti od ledna 2024

Úprava sazeb daně:

  • 15% sazba daně do hranice 3násobku průměrné mzdy 43 967,- Kč v měsíci (131 901,- Kč), ročně do 36násobku průměrné mzdy 43 967,- Kč (1 582 812,- Kč)
  • 23% sazba daně z částky přesahující výše uvedené hranice

(v roce 2023 byly hranice: v měsíci 161 296,- Kč, ročně 1 935 552,- Kč)

10. Příspěvek na stravování

Příspěvek na stravné je u zaměstnance osvobozen od daně z příjmů jen do určitého limitu. V roce 2024 je výše stravného 166,- Kč, z této částky je 70 % osvobozeno = 116,20 Kč
Hodnoty příspěvků na stravování poskytovaná zaměstnavatelem se sníží o příspěvek na stravné, který si hradí zaměstnanec a tento výsledek se porovná s limitem 116,20 Kč.
V případě poskytnutí příspěvku na stravování zaměstnanci ve výši 166 Kč nebude částka 49,80 Kč osvobozena od daně a od odvodů. O tuto částku bude navýšen základ daně a současně i vyměřovací základy pro pojistné na sociální a zdravotní pojištění.

11. Paušální částka náhrady nákladů při práci na dálku

Paušální částka se pro tento rok mění. Z částky 4,60 Kč se mění na 4,50 Kč.

12. Zaměstnanecké benefity – daňové osvobození nepeněžních plnění v § 6 odst. 9 písmeno d) ZDP

  • Od daně jsou osvobozeny nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi do ½ průměrné mzdy 21 983,5 Kč /2024.
  • Úhrnný limit do jehož výše budou nepeněžitá plnění osvobozena se posuzuje ve vztahu ke každému zaměstnavateli zvlášť.
  • Jedná se o roční limit – v průběhu roku bude nutné sledovat u jednotlivých zaměstnanců, kdy dojde k jeho překročení a nadlimitní plnění pak již zdanit a odvést SP a ZP v úhrnu s běžnou mzdou zaměstnance, při zúčtování mezd za kalendářní měsíc, ve kterém k překročení limitní částky dojde a v následujících měsících danit +odvody, pokud poskytování benefitů pokračuje.
  • Při ročním zúčtování daně se nedoplatek nevybírá (vznikl by dluh na zálohách, ze kterého by se platil úrok z prodlení)
  • Hradí-li si z poskytnutého plnění část z ceny, je příjmem zaměstnance rozdíl v ceně, tj. částka, kterou z hodnoty poskytnutého plnění nehradí.
  • Nepeněžní plnění na stravování se do tohoto limitu nepočítá.

Formy nepeněžních benefitů:
1) pořízení zboží nebo služeb zdravotnického, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis, použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu,
2) použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,
3) příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,
4) příspěvku na tištěné knihy.

Pro účely daňového osvobození u zaměstnance nutno rozlišovat:
1) denní limit – (resp. za směnu) příspěvek na stravování za podmínky výkonu práce alespoň 3 hodiny během směny / kalendářní den
2) měsíční limit – např. 3500 v případě přechodného ubytování
3) roční limit – benefitní plnění dle §9 odst.6 písm. d) ZDP ve výši ½ průměrné mzdy, nebo příspěvky zaměstnavatele na produkty na stáří

13. Platové tabulky pro příspěvkové a rozpočtové organizace

Pro rok 2024 beze změny.

14. Zrušení měsíční slevy na studenta od 1. 1. 2024

Od 1. 1. 2024 se ruší sleva na studenta.

15. Dohody o provedení práce a dovolená

Nárok na dovolenou budou mít zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce při odpracovaní 80 hodin a splnění 4 odpracovaných týdnů. Pro výpočet dovolené se použije fixní týdenní úvazek 20 hodin týdně.